Aktualizováno: 30.8.2018

Test modernizované Škody Citigo

  • Sexy faktor: 1
  • Rodinný faktor: 2
  • Byznys faktor: 2
  • Fun faktor: 1
  • Offroad faktor: 1
  • Ženský faktor: 4
Testované motory: 1.0 MPI/44 kW, 1.0 MPI/55 kW

Motory, řazení, řízení, brzdy

Už od začátku prodeje vrčí pod kapotou Škody Citigo dvě výkonové varianty benzinového tříválce s litrovým objemem - 44 a 55 kW. Silnější z nich dělá při sprintu z místa na stovku ze škodovky průměrně dynamické miniauto, slabší hluboce podprůměrné. Ještě horší je to u variant s automatizovanou převodovkou, jejichž dynamika se navíc po modernizaci v roce 2017 podle údajů udávaných výrobcem docela výrazně zhoršila.

Milovníkům alternativních pohonů a levného tankování nabízí Citigo verzi na stlačený zemní plyn CNG.

Verze s automatickou převodovkou a na plyn ale v srpnu 2018 vypadla dočasně z ceníků. Naopak se ve stejném období vylepšily laboratorní spotřeby variant s manuální převodovkou, takže Citigo patří k nejúspornějším benzinovým vozům.

1.0 MPI/44 kW

Slabší verze litrového benzinového tříválce působí velmi mdlým dojmem jak z hlediska dynamiky, tak síly. Ani ne tak při rozjezdech z místa a z nízkých rychlostí na jedničku nebo dvojku, tam motor působí zvláště při vytáčení nad čtyři tisíce otáček relativně čiperně, ale od trojky už je to špatné. Už dlouho se mi nestalo, abych do prudšího kopce u nějakého auta přemýšlel o nutnosti podřazení z trojky na dvojku.

Devadesátka znamená přibližně 2400 otáček. Při ustálené jízdě touto rychlostí jsme naměřili průměrnou spotřebu 4,2 l. Výrobce udával 4,4 l v kombinovaném režimu (od roku 2018 už dokonce pouze 4,2 l). Věřím tomu, že s lehkou nohou bych takového výsledku snad i dosáhl. Po Praze a okolí jsem jezdil za 5,4 l.

Zrychlovat na pětku z devadesátky na 130 km/h trvá subjektivně o dost déle než se silnějším motorem.

Dálničních 130 km/h vyžene ručičku otáčkoměru na kótu 3700, líbila se mi naměřená spotřeba 6,4 l. Maloobjemové tříválce totiž mívají při vyšších rychlostech na dálnici se spotřebou problém, u Škody Citigo se ho podařilo vyřešit. Chválím i odhlučnění motoru ve všech režimech, příliš se neprojevují ani jeho vibrace.

V obcích doporučuji místo pětky čtyřku. Na nejvyšší stupeň totiž motor točí jen 1400 otáček a nelibost s podtáčením dával najevo nepříjemným chrastěním.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

1.0 MPI/55 kW

Rozdíl mezi dynamikou slabší výkonové verze se 44 kW a tímto motorem s 55 kW mi připadal menší než při prvních testech v roce 2012. A nešlo jen o zdání. Vzhledem k tomu, že se převody u této verze prodloužily na úroveň základního motoru, zmenšila se i propast v živosti. Přesto lze zejména při vytáčení motoru do vyšších otáček jezdil s nejsilnější Škodou Citigo relativně svižně. Víc o něm zatím nemohu objektivně napsat, neboť jsem s ním jezdil opravdu krátce.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

1.0 MPI/50 kW G-TEC

Tento motor jsem dosud netestoval.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

Řazení

Podobné jako u většiny nových škodovek, což znamená relativně krátké a přesné, ale pouze tehdy, když řidič na řazení trochu myslí a "nepere ho tam pod tlakem". Pak se může jevit jako trochu kostrbatější a méně samozřejmé.

Test modernizované Škody Citigo Vyhovoval mi tvar řadicí páky. Jde o verzi s koženým potahem.

Co mi nevyhovovalo, byla nutnost řadit zpátečku zmáčknutím páky směrem dolů před pohybem vpravo a vzad, přestože k tomu nebyl kvůli pětistupňové převodovce žádný důvod.

V nabídce je i robotizovaná převodovka ASG, která se ovládá jako automat bez spojky, ale její vnitřnosti se neliší od manuálního řazení.

Řízení

Moc se mi líbilo! Při parkování ve městě příjemně lehké, ve vyšších rychlostech ztuhlo. V zatáčkách mi připadalo docela sportovní a strmé, nezaznamenal jsem žádnou zónu necitlivosti okolo středové polohy ani nepřirozený gumový odpor, který by táhl volant zpět do středové polohy. Přišlo mi optimální ve všech režimech.

Podvozek

Miniauta bývají dost často uskákaná a nepohodlná. Podvozek Citigo potěší dospělým projevem a u většiny verzí i velmi dobrým tlumením přejezdů nerovností. Připadal jsem si občas jak na létajícím koberci, což jsem zažil u málokterého mrňouse. Citigo zvládalo žehlit vše. Zpomalovací prahy, koleje, dlažbu, díry a záplaty na okreskách...

Postřehl jsem ale, že na zadních sedadlech to drncá a mlátí mnohem víc než vpředu, což ale není u aut ojedinělý jev.

Kvalita tlumení nerovností na základních čtrnáctipalcových kolech rozměru 165/70 výrazně překonala příplatkové 185/50 R16 a podle zkušeností u testování auta před modernizací vím, že i 185/55 R15 (standard u Monte Carlo).

Méně komfortní je na čtrnáctkách pouze verze na zemní plyn CNG, která má přitvrzené tlumiče a vyšší světlou výšku na zadní nápravě, aby se omezilo riziko poškození plynových nádrží.

Tvrdší sám o sobě je také sportovní podvozek provedení Monte Carlo, který se navíc nachází o 15 mm blíže asfaltu než standardní verze.

Stabilizační systém při projíždění zatáček pod plynem se v roce 2017 choval neporovnatelně lépe než při předchozích testech v roce 2012. Zcela se vyvaroval jakýchkoli hysterických reakcí, auto se chovalo čitelně a docela neutrálně, bez velkých sklonů k nedotáčivosti.

Podvozek umí na suchém a hladkém asfaltu docela slušně držet stopu, pokud s volantem pracujete citlivě a zejména v kombinaci se širším rozměrem pneumatik. Citigo pak působí i v ostrých obloucích hbitě, i když mu do motokárového projevu některých jiných minivozů hodně chybí.

Trochu jsem se bál, jak bude fungovat auto na užších základních pneumatikách 165/70 R14 a příjemně mne počínáním v zatáčkách překvapilo.

Škodou Citigo před modernizací jsem celý týden jezdil na mokré nebo lehce zasněžené silnici a autíčko se základním obutím statečně drželo stopu.

Při vyšších rychlostech na dálnici se podvozek chová na minivůz příjemně dospěle.

Test modernizované Škody Citigo Ještě u Škody Citigo před modernizací jsme si vyzkoušeli funkci příplatkového asistenta City Safe Drive, který dokáže nezávisle na řidiči zabrzdit do rychlosti nepřesahující 30 km/h před překážkou. Fungovalo to báječně - se zařazeným rychlostním stupněm, na neutrál, dokonce i se sešlápnutým spojkovým pedálem.

Test modernizované Škody Citigo Rychlostní omezení v podobě dvacítky na fotce měli organizátoři prezentace proto, aby opravdu nikdo nepřesáhl třicítku. Pak se totiž systém deaktivuje a překážka v podobě krabice letěla vzduchem, jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil. To mi přišlo trochu nepochopitelné. Proč se systém při vyšších rychlostech nemůže alespoň pokusit prudkým přibrzděním následky nárazu zmírnit?

I tak jde ale v rámci miniaut o opravdu užitečnou bezpečnostní vychytávku za rozumnou cenu.

 
 

Kompletní ceník, výbavy, technické údaje, další fotografie, barvy a možnost porovnání s konkurencí najdete zde.

blog comments powered by Disqus